Dílo, které člověk vytvoří, je chráněno autorskými právy. Autorská práva zajišťuje stát, autor díky nim může rozhodovat třeba o tom, kdo jeho díla může rozmnožovat, rozšiřovat, vystavovat či sdělovat veřejnosti. Autorská práva končí určitou dobu po smrti autora, v EU a USA jde o 70 let. Autorská práva náleží do tzv. duševního vlastnictví.

Chráněná díla

Mnohá díla jsou autorským zákonem plně chráněna, pro to se někdy používá explicitní označení „všechna práva vyhrazena“ (myšleno vyhrazena autorovi) či symbol copyrightu – ©.

V USA existuje tzv. fair use, kdy je možné výňatky z chráněných děl využít např. za účelem kritiky, recenze, parodie, výuky aj. V Česku je chráněná díla možné v odůvodněné míře používat např. v rámci zpravodajství či školních představení. Obecně platí, že omezené části autorského díla lze použít pod podmínkou citace (např. ve vědeckých článcích, výuce). Při citování se uvádí jméno autora, název díla a zdroj.

Chráněná díla je možné kopírovat pro osobní potřebu, pokud z nich nemáme žádný zisk a nešíříme je dál.

Licence je oprávnění k nakládání s autorským dílem. Může dovolovat např. konkrétní využití proprietárního softwaru.

Svobodné licence

Pokud chce autor umožnit širší (a zároveň legální) využívání svého díla, může jej uvolnit pod některou svobodnou licencí.

Mezi běžné svobodné licence patří Creative Commons, používá se typicky např. pro média na Wikipedii. Při používání díla s licencí Creative Commons je vždy nutné citovat původního autora, uvést odkaz na zdroj a typ licence.

Různé typy CC licencí specifikují užití díla, může být zahrnuto např. označení SA (share alike – je nutné sdílet pod stejnou licencí), NC (noncommercial – jen pro nekomerční využití), ND (no derivatives – žádná odvozená díla).

Co se týče svobodných licencí, pro software se používají např. licence GNU GPL, BSD či MIT. Open source software má otevřeně dostupný zdrojový kód.

Vzdání se autorských práv

V některých státech se člověk může svého autorského práva vzdát, a uvolnit své dílo jako public domain (volné dílo) nebo např. jako CC0. České právo však takový přístup nezná.